1. |
Svět
03:28
|
|||
|
Horo, kde končíš
do dálky tvý úbočí pramení
horo, kde končíš
do dálky kráčím po tvým rameni.
Světe, kde končíš
do dálky sahaj Boží znamení
světe, kde končíš
do země vložím tělo znavený.
|
||||
2. |
Vítkov
03:05
|
|||
|
Past mdlýho těla
za oknem mráz
pár kroků přátel v ulicích
pod tělem sráz
láska pod provazem
bez citu neštěk pes
zůstat ležet ladem
na konci cest.
Zevšednělý sloky
zapomenutý závěje
zašlý stezky
nad mrakem se svatej Petr usměje.
Pár kolemjdoucích
pán k sobě zvoucí
absolutnost bariér
je dechberoucí
samet, hvězdy, blány
nekonečný plány
nekonečný pláže
odvlává příliv pryč.
Než sebereš se
než zašeptáš ámen
ohlídnout se
na zdi v parku pokuřuje cígo ďábel.
Nad Prahou se zase smráká
na hrob kozel podal rýč
děti pod Vítkovem postavily sněhuláka
ďábel v hlavě volá pryč
rychle pryč.
Nad Prahou se zase smráká
na hrob kozel podal rýč
děti pod Vítkovem postavily sněhuláka
člověk v hlavě volá pryč
tak rychle pryč.
|
||||
3. |
Mandl
04:17
|
|||
|
Usedni do strun
rozleť se do skal
kopyta přes pařezy
jen tichej šum
pomalejch mlh a rán
kroužíš nad polem
jsme svět
tisícehlavá saň.
Rozbitý do skvrn
jizvy v kůře navždy spal
popsanej papír pod uhlí
útulnej dům
jdeš sám
úkryty pod jezerem
jsme teď
nesplacená daň.
Hlasitý hlasy
přes cestu stopy
výkřiky do tmy zněj
do oka trn
v peřinách peří vrán
jsme změť
v lese zatoulaná laň.
|
||||
4. |
Větr
03:31
|
|||
|
Větře, větře
bratře vaneš všude, a kam chceš
pověz čestně
jestli klubko v mojí hlavě odneseš.
Poškrábat záda o jehličí
a olíznout špičky vrchoviny
ráno silný kafe
a pár zvířat poslat sobě pro noviny.
Popletený závity
a pár živočichů beze slov
cejtil jsem se blízko
za větou místo tečky apostrof.
Kilometry časů
nechat domnění v údolí spát
a víra bez úžasu
každý ráno muset z postele vstát.
Uvnitř žil sám nějakej pocit zůstává
neprohlídneš dál oči spojený.
|
||||
5. |
Jednou
05:40
|
|||
|
Jednou, vody se zvednou
a poplujem zčeřenou hladinou
jednou, břehy si sednou
a přistanem na molech ze skla.
V děravejch člunech už nezbejvá místo
proudy dál sílej a ženou nás pryč
v děravejch kufrech nemáme zabaleno
a ze stébel trávy si upletem bič.
Jednou, cesty se protnou
a pojedem na kolech krajinou
Jednou, kola se rozbijou
a zůstanem na kolech světa.
V děravejch duších už nezbejvá místo
cesty se křížej a osmy pochroumaný
na semafóru červená, na křižovatkách čisto
na signál čekaj duše odhodlaný.
Jednou, parky se otevřou
rozkvetou stromy a listí zezelená
jednou, chodníky ztvrdnou
připravěj lůžka na naše měkký těla.
Stopy se scházej vždycky na stejnejch místech
z krajiny do ulic a pak zase rychle zpět
kameny házej vždycky ty samý na stejnej příběh
a každý přání se vejde do pár holejch vět.
|
||||
6. |
||||
|
Zazpívej se mnou, zazpívej, lásko má
tajemství kopců vysokejch je před náma
každej sám za sebe půjdeme kopcům vstříc
na schodech do nebe zase tě potkám v stínu bříz.
Stálo nás to oba spoustu sil
už jsme měli dávno vyrazit
a i přes těch tisíc krásnejch chvil
já musím jít.
Promlčíme se tmou, necháme se spolknout krajinou
nepočítej se mnou, víc už ne, já musím za jinou
každej sám za sebe půjdeme kopcům vstříc
na schodech do nebe zase tě potkám v stínu bříz.
Stálo nás to oba spoustu let
už jsme měli dávno odletět
na rozlučku já ti budu přát víc
pusu na líc.
Stálo nás to oba spoustu dní
ale tenhle je ten poslední
záblesky starejch časů vytesám
nám na pomník.
|
||||
7. |
Jít
04:27
|
|||
|
Dojít až na dno kalendáře
slunce je zas o trochu níž
panelák na kopci a dlouhý stíny
chtěl jsem popojít o kus blíž.
Nedokonalosti konce roku
hořící evergreen
dopíšu další prázdnou sloku
pod keřem zmrzlejch jeřabin.
Nech ho jít, tenhle divnej čas
nech ho jít zas o dům dál
nečekej na mrknutí zmrzlejch řas
pokračuj po cestě v lepších světů sál.
Svět uniká nám zpoza rohu
paušální chaos-plán
víkendy k moři a na chalupu
každej prej svýho času pán.
Svý velký představy si zase jednou
napsat do šuplíku
posílám zprávu, rozluč se s rokem
důstojně a v klidu.
Nech ho jít, tenhle divnej čas
nech ho jít zas o dům dál
nečekej na mrknutí zmrzlejch řas
pokračuj po cestě v lepších světů sál.
Hadí nohy na konci bloku
ještě kousek do kruhu
poloměr pocitu středního věku
nedělat rodičům ostudu.
Vychodit myšlenky jak Wolker v básni radí
na úzký cestě v bezčasí
Hospodin Bůh snad dá odpovědi
žár koloběhů uhasí.
Nech ho jít, tenhle divnej čas
nech ho jít zas o dům dál
nečekej na mrknutí zmrzlejch řas
pokračuj po cestě v lepších světů sál.
|
||||
8. |
Město světla
07:36
|
|||
|
Vesmír representans
postava, co krouží
mysl a strom zakončení
končetiny prázdný
oči věčný, hluboký.
Wittgenstein sám na zápraží
podat pocit na poštu
vrať mi chvíle zvláštní
nahý tělo na roštu.
Na pěnu už sedaj dny
možná budu dobrej.
Zakrejvám sen
tmavěmodrým, sametovým obalem
z nejmenšího bytu ven
freóny chvil a hned za schodištěm
hoří čarodějnej sněm.
Jak zahrada usušenejch vět
stojím jako vždycky za plotem.
Praha je zas ožralá
konstrukt lásky
brouk už se položil na záda
princip bolesti.
Slzy jako Teige
v nejmenším bytě
zažij město snů
zažij město světla.
Rodina už opustila čtvrť
a hodiny odbily půl.
Zakrejvám sen
tmavěmodrým, sametovým obalem
z nejmenšího bytu ven
freóny chvil a hned za schodištěm
hoří čarodějnej sněm.
|
||||
9. |
Podzim
04:38
|
|||
|
Když podzim už lesem kráčí
a vítr prohnal všechny tvory
ukrejt se do nor, zalézt do bodláčí
hory pod bílou oponou.
Řeka smejvá kameny a odnáší listí
po proudu poslat tajný přání
úmysly podzimu vždycky jasný, vždycky čistý
nikdo mu v nich nezabrání.
Uvidět velkej svět a dlouhý kořeny
snem provést chladný dny a jet po Mléčný dráze
uvidět velkej svět a dlouhý kořeny
snem provést chladný dny a jet po Mléčný dráze.
|
||||
Cardo&Decumanus Prague, Czechia
Cardo&Decumanus is a solo project of Václav Orcígr. After many years in noise and hardcore bands, Cardo&Decumanus is one of
the results of covid lockdown, seeking for another energies in music.
Shows:
25.4. Praha - Úl Ďáblice
10.5. Praha - Potrvá
11.5. Fotbal proti rasismu
1.6. Praha - Cross
7.6. Brno - Ocásci
8.6. Orlová - Futra
27.6. Praha - Eternia
... more
If you like Cardo&Decumanus, you may also like:
Astralingua mixes otherwordly folk and augural classical music into their newest offering.
go to album
LEFT/FOLK VI: The World As It Is
by LEFT/FOLK
Proceeds from this excellent new darkambient/neofolk comp from LEFT/FOLK goes to benefit American Near East Refugee Aid.
go to album
Scottish lever harpist Lucie Hendry's pastoral folk-jazz overflows with charm and melody.
go to album
Immanent Fire
by Emily Jane White
The Oakland singer's latest album imagines the power struggle between man and nature as a slow, steady tempest of dark folk.
go to album
Angelic pop music from Danish group SUNDAYS with easy melodies and graceful choruses.
go to album
Maer, from Switzerland, debut with a haunted (and haunting) folk song that will warm you heart as it sends shivers down your spine.
go to album
The latest album by Phill Reynolds, a project of Italian singer Silva Martino Cantele, takes listeners on an Americana-fueled musical ride.
go to album
